Jak žijeme, tak se bereme

Dnes jsem náhodou vyslechla rozhovor tří žen v našem věku.

13925271_1350007221695238_8887410084573940706_n

Nejdříve si povídaly o zdravotních problémech jedné z nich a nadávaly na zdravotní systém. Následně se hovor stočil ke svatbám. Jedna z nich byla poměrně čerstvě vdaná a navíc, jak vyšlo najevo, to byla svatební koordinátorka. Takže jsem samozřejmě jako správná agentka nastražila uši :D a dokonce jsem chvíli zvažovala, že se půjdu skamarádit.

Bohužel nadšení mě rychle přešlo a z oběda jsem odcházela poměrně smutná a trochu šokovaná. Proč? Protože ty tři mladé ženy si, pod vedením svatební koordinátorky, notovaly, jak jsou ty svatby o ničem, že to nevěsty moc řeší, že jsou snoubenci blázniví a nenechaj si své představy vymluvit nebo jsou příliš ovlivnění rodinou atd.

Jaké perly ještě padly? Že nevěsty to moc hrotí, řeší jaká bude kytka, kdo vedle koho sedí, co tam musí být kvůli babičce a co by nepřežila maminka. Že přichází s plnými svatebními zápisníčky. A že svatbu tak prožívají, protože se v životě nudí a nedělají nic smysluplného.

Koordinátorka v jednu chvíli prohlásila, že svatba pro ni nic neznamená, že je to jen práce, a že všechny svatby jsou stejný, je to pořád dokola to samé, ty stejné dotazy, ty stejné úkony. Hodně jsem se pozastavila nad tím, proč se daná žena svatbám věnuje.

Blackbird

Pro nás je každá svatba malý zázrak. Kouzlo, jehož můžeme být součástí. Oslava lásky. Podpora a výživa obrovské odvahy, kterou snoubenci prokázali, když se rozhodli vydat společnou cestou v dnešním bláznivém světe. Každá svatba, každý pár, každá love story, jíž jsme součástí je ÚPLNĚ, ale úplně jiná. A pro nás je hluboká pocta a dar, že můžeme být součástí.

Ptala jsem se sama sebe, proč jsem ten rozhovor vyslechla. Mrzí mě, že dneska ještě někdo takhle svatbu vnímá. Nota bene někdo, kdo ty zázraky vidí z první linie. A v tu chvíli přišla odpověď.

Jak žijeme, tak se bereme. Jak se bereme, tak budeme žít.

Koordinátorka měla svatbu na pláži u moře. Bez svatebčanů, bez příprav. Protože to všechno jí připadalo otravné a nesmyslné. A protože nechtěla řešit co s lidmi, kdo co chce a nechce atd. Paradoxně na tajno na svatbu přijeli rodiče ženicha. A už během svatebního dne řešila, že oni tam byli a její rodina ne. Komu to je líto, jak to vezmou. Komu a čemu se musela a nemohla behěm svatebního dne věnovat.

wedding-1571443_1920

Můžeme zůstat na povrchu. U těch kytek, mašlí, koláčů a (ne)spokojených svatebčanů. Často u zbytečných detailů, které se stanou v době příprav zatěžující a otravné. A se stejným nastavením můžeme vejít do manželství.

Nebo se můžeme ponořit do té hloubky a jít po prožitku. Můžeme se spojit s tím, co manželství a svatba opravdu znamenají. Co společně s partnerem vytváříme a to do svatebního dne vetknout a s tím ho i prožít. Hloubku, autenticitu a prožitek si pak neseme i do manželství jako jedno ze základních nastavení.

Svatba je moment v našem (vědomém a hlubokém) životě, který si zaslouží úctu a naší pozornost.

S láskou

Žaneta a Jana

P.S. Pokud i vy cítíte, že svatba je něco mnohem, mnohem hlubšího než to, co velí společenský stereotyp, pak se můžete těšit na náš nový ebook. Podrobnosti najdete tady.

Žaneta a Jana
Jsme průvodkyně na cestě zpátky k sobě, ke svému potenciálu. Podporujeme ostatní (i samy sebe), aby skrze vědomý přístup k životu žili naplno a v harmonii. Rády se dělíme o moudrost a poznání, které máme na sobě vyzkoušené. Ukazujeme snoubencům, že svatbu jde vnímat i jinak než je běžně zažitý koncept. Vytváříme prostor pro více lásky, krásy, radosti a štěstí. Podrobnosti o Janě si přečtěte zde >> Více o Žanetě najdete tady >>
Komentáře